Vítejte na blogu o psaní :)

První díl Řádu Zlatého lva. Snad se bude líbit :). Za komentáře budu ráda, ocením i kritiku :)). Hezké čtení

                                                       Před patnácti lety

      Tmu, která zahalovala malý dětský pokojík narušilo mihotavé světlo plamínku vycházející z lucerny. Lucerna byla držena vysokým svalnatým mužem, ten byl oblečen ve stříbrné zbroji a na hrudi brnění měl nakreslenou zlatou hlavu řvoucího lva. Otočil se na druhou siluetu. Přes pravé oko muže se táhla ošklivě vypadající jizva. ,,Má paní, je čas loučení. Vše je domluveno, teď musíte však odejít a zanechat zde svého potomka časům budoucím.“ Protrhl strašlivé ticho hlas muže. Žena stojící vedle jeho boku svěsila rezignovaně hlavu přičemž se její zrzavé dlouhé a vlnité lokny zavlnily.               ,,Jistě Morcö jistě.“ Odpověděla odevzdaně žena a k hrudi si tiskla novorozeně zabalené v jejím plášti barvy nebeské modré. Miminko si tiše hovělo v matčině náruči a upírala na ní velké smaragdové kukadla, která byla totožná s očima matky. ,,Calimë.. Sbohem“ zašeptala žena, uložila dítko do dětské postele. Její jediná slza dopadla na Caliminu tvářičku a obě dvě záhadné postavy zmizely v modrém kouři. Jakmile se i poslední známky existence ženy vypařily z tohoto světa, novorozeně se rozkřičelo neutuchajícím pláčem, který znázorňoval jak žal matky tak žal dítěte.

                                                          Po patnácti letech

                První sluneční paprsky vnikly do šerého pokoje. Hravé proužky slunečního svitu polechtaly spící dívku na tváři. Zrzka se uchechtla a posadila se ještě v polospánku. Protřela si oči, které pak otevřela. Její oči měli smaragdovou barvu obohacenou jakousi jiskrou štěstí. Dneska byl její velký den. První myšlenka,která jí proletěla hlavou zněla nějak takhle: Mám narozeniny! Konečně patnáctiny. V tom se dveře modrobílého pokoje otevřely a do útulného pokoje vběhl sedmiletý chlapec s blonďatým vrabčím hnízdem na hlavě. Modré oči mu jen jiskří nadšením a rty má protáhlé ve velký krásný úsměv odhalující dvě řady bílých zoubků. ,,Séstřičko, všechno nejlepší." Zakřičel hlasitě chlapec a přiběhl k sedící dívce přičemž na ní skočil až se oba dva povalili na postel. ,,Tommy neblbni." Zasmála se zrzka a brášku objala. ,,Děkuju Tommy, jdeme na snídani jo?" Zašeptala dojatě dívka a bráška přikývl. ,,Jo Cali" oba dva vyrazili z pokoje. Sešli točité schody dolů a vešli přes obývák do kuchyně. Kuchyní se linula příjemná lákavá vůně. U plotny se oháněla drobná žena oblečená v bílé zástěře s blonďatými vlasy v drdolu. U stolu seděl muž čtyřiceti let, hnědé vlasy měl střižené na krátko a ofina končila nad obočím. Hnědé oči měl schované za brýlemi, před ním na stole ležel poloprázdný hrnek s kafem.

,,Ahoj narozeninová" pozdravila se smíchem mamka šťastnou Cali. Ta měla v očích slzy dojetí. ,,Dobré ráno mami, tati" pozdravila Cali a posadila se ke stolu. Vedle ní si sedl její bráška. Cali se rozhlédla. ,,A kde je Sailon?" položila otázku a táta si posunul brýle. ,,Sailo je někde venku, odešel před chvilkou." Řekl otec a Cali se kousla do spodního rtu. Neměla radost, že se její nejlepší přítel někde potuluje sám. ,,Cali neboj se o něj, umí se o sebe postarat. Je to větší rváč než vypadá." Uklidnila ji mamka a položila před členy rodiny prázdné talířky. Doprostřed položila talíř s vaflemi. Pak na stůl dala ještě skleničky, džus, různé sladké polevy, šlehačku a jahody. ,,Ňam vafle, miluju vafle. Děkuju mamí" poděkovala Cali a nandala si vafle. Snídaně uběhla celkem rychle. V tom se ozvalo mňoukání. Všichni se podívají na otevřené okno. Tam na lince seděl černý kocour s azurově modrými oči a spíše než kocoura připomínat malou šelmu. ,,Sai, pojď ke mě." Řekla něžně Cali a kocour seskočil ladně z linky. Neslyšným krokem se rozeběhl ke své majitelce, které skočil na klín a začal příst. Cali se zasmála a drbala kocoura za uchem. ,,Cali, jdi se převléknout. Za chvilku tu budou hosté." Připomněla dívce mamka a Cali se ušklíbla. ,,Už jdu" přikývla a máma se zatvářila slibně. ,,Ve skříni, druhá polička fialová krabice. Vezmi si to na oslavu." Prozradila a zrzka poplácala kocourka na boku, Sailon si sedl na její rameno a dívka vyběhla z kuchyně do svého pokoje. Mezitím se na zahradě připravily stoly s jídlem a s pitím. Hosté se začali scházet a Cali pořád byla ve svém pokoji. ,,Paní Wilsová kde je Cali?" Zeptal se patnáctiletý pohledný chlapec s hnědými vlasy a s černými oči. Mamka se na něj usmála, převlékla se do květinových letních šatů a blonďaté lokny si spletla do copu. 

Na zahradě hrála hudba a v tom momentu se dveře domu otevřely. Všichni se zastavili v tancování a otočili se směrem ke dveřím. Z těch vyšla Cali. Na sobě měla zelené šaty, vršek oděvu připomínal korzet zatímco sukně byla nadýchaná. Zrzavé vlnité lokny lemovaly její bledý obličej. Působila křehkým dojmem, vzhledově připomínala vílu. ,,Ahoj" pozdravila Cali a na rtech měla úsměv. K zrzce se rozeběhl o rok starší kluk s hnědými vlasy a s černými oči. ,,Konečně jsi tu, sluší ti to Cal a všechno nejlepší." Zasmál se brunet. Oslava probíhala v nejvyšší zábavě. V tom se přinesl na zahradní stůl dort s patnácti svíčky. Všichni se shromáždili kolem dortu a Cali se nahnula nad svíčky. Nadechla se a sfoukla svíčky. Všichni jásali, netušící,že se jim v tom okamžiku změní svět...

                                                                                  *****                   

                ,,Alcothare víš co to znamená?!“ Rozkřikl se vysoký muž s krátkými hnědými vlasy. Vynikal na něm pár špičatých uší. Muž ve zlaté zbroji a elfími uši jen svěsil ramena. ,,Ať se tým Lössie připraví na cestu, zítra musí zachránit Princeznu než se jí zmocní Temný.“ Rozhodl král elfů a mávnutím ruky ukončil veškeré námitky. ,,Pane, co když o tom ví?" Ozvala se dospělá žena oblečená v zeleném plášti se stříbrnými znaky. Černé vlasy v drdolu a na rtech úsměv. ,,Alcë, tým mé dcery je dost silný aby odolal temným kouzlům. Musíme jim věřit. Můžeme si být jisti, že On to ví a teď plánuje cestu." Odpověděl elf ve zbroji a ukončil sezení. Všech dvanáct předsedů se rozešlo.